Samovolný potrat

Je to zvláštní. Na možnosti absolvovat samovolný potrat se s ženami domlouvám už několik let. A jsem moc vděčná za to, že jsem k tomu na, tehdy, novém pracovišti našla odvahu a podporu. Prošly mi “rukama” ženy, které si ho zvolily i takové, které si jednoznačně zvolily okamžitou revizi dutiny děložní. Za poslední čtvrt rok se mi ovšem tři z nich vrátily s něčím neuvěřitelným.

Nikdy by mne nenapadlo, že potrat může být pro ženu povznášející, dodávající jí životní sílu i sebevědomí. S třetí z těch žen jsem mluvila před pár dny a energie, která z ní vyzařovala byla neuvěřitelná. Bez skrupulí mohu říct, že zářila radostí. Když ode mne odcházela před dvěma týdny, odcházela v slzách, zhroucená a byla jsem moc ráda, že má s sebou muže, protože jinak bych se o ni na ulici bála. Teď to byla žena docela jiná. Nadšeně mi vyprávěla o tom, že to byl syn, zmínila jeho jméno i to, že jeho starší sestřička mu napsala dopis a zapálila svíčku, což byla jejich forma rozlučkového rituálu, po kterém se potrat skutečně rozeběhl…

Nemohu si dovolit nabídnout tuhle možnost každé ženě, ale jsem ráda, že jsou takové, kterým to nabídnout lze… Zázraky, kterých jsem pak svědkem, stojí za to. 

Svědění

“Já mám asi nějaký zánět, ono mě tam strašně pálí a přijdu si opuchlá.”

“Svědí mě to už třetí den.”

“Já, nevím, jak to říct, ale já si strašně smrdím.”

Takhle nějak začíná velké množství akutních návštěv v ambulanci klasického gynekologa. Tedy i v té, kde pracuji já. Kolega to nonšalantně nazývá “výtůček”. Nijak tím ovšem nechci zpochybnit, že takový výtůček umí být pěkně hnusný a člověk pak chvílema nedokáže myslet na nic jiného, než na to, jak by to šlo zařídit, aby se mohl diskrétně podrbat. 

Znám ženy, které jím dokáží trpět velmi intenzivně a stále dokola. Léčba zabere vždy jen na chviličku a do pár dní od vysazení jsou tam, kde byly. 

Pomineme-li skupinu těch ošklivějších patogenů, které se většinou řadí mezi tzv. pohlavně přenosné choroby, může za většinu banálních zánětů pochvy oslabení imunity. Konkrétně té vaginální, ale jelikož poševní imunita je součástí imunity celkové není nutně potřeba tu dělat rozdíl. Jde tu o systém spojených nádob, je-li výrazně oslabena imunita poševní a celková imunita je v pořádku, možná si všimnete jakéhosi zakolísání v podobě lehce jiného poševního sekretu a nebo třeba ani to ne. Naopak, je-li celková imunita oslabena, nelze očekávat, že by ta poševní fungovala perfektně.

Takže vlastně odpověď na otázku: “Co s tím?” je velmi jednoduchá. Pečujme o svou imunitu a podobné obtíže se nám budou vyhýbat. 

Ačkoli odpověď je jednoduchá, její naplnění až tak jednoduché není. Imunita stojí na mnoha pilířích a stačí, aby jeden nebyl funkční a celý systém se zhroutí nebo alespoň výrazně nakloní. Nemusí se to nutně projevit záněty pochvy, někdo trpí na kašel, někdo na rýmu, někdo má ekzém, někdo průjem… možností je spousta… agresivní fluor je jen jedním z projevů, leč tím klasicky ženským…

Pokud je člověk nespokojený s nějakou částí svého života, sotva bude mít imunitu v pořádku.